Veřejný ochránce práv: s čím vám může pomoci a kdy se na něj můžete obrátit

Veřejný ochránce práv neboli ombudsman dle § 1 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, má chránit osoby před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod.

Ochránce vykonává svou funkci nezávisle a nestranně a za výkon své funkce odpovídá Poslanecké sněmovně.

Kdy se můžete obrátit na ombudsmana?

Než se na ombudsmana obrátíte, primárně sami požádejte úřad, aby vaši věc řešil či napravil. Když s rozhodnutím nesouhlasíte, máte možnost podat řádné a mimořádné opravné prostředky. A pokud je úřad nečinný, můžete si stěžovat nadřízenému úřadu. 

Teprve, až vyzkoušíte všechny tyto varianty, můžete o pomoc požádat ombudsmana. A to za situace, kdy:

• nesouhlasíte s rozhodnutím nebo postupem úřadů,
• je úřad nečinný, nevydal rozhodnutí ve lhůtě či např. nezahájil řízení,
• si myslíte, že jste měli být účastníkem řízení, ale k řízení vás nepřizvali,
• se k vám úředník chová arogantně nebo nevhodně.

Působnost ombudsmana

Působnost ochránce se vztahuje na velké množství úřadů, a to na:

• ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu, správní úřady jim podléhající,
• Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad,
• Radu pro rozhlasové a televizní vysílání,
• orgány územních samosprávných celků při výkonu státní správy,
• Policii České republiky,
• Armádu České republiky,
• Hradní stráž,
• Vězeňskou službu České republiky,
• dále na zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, zabezpečovací detence, jakož i na veřejné zdravotní pojišťovny.

Vedle stížností na úřady se ombudsman zabývá také ochranou osob omezených na svobodě, ochranou před diskriminací, právy zdravotně postižených a některými otázkami spojenými s cizinci ze zemí EU nebo mimo ni.

Pozor: Působnost ochránce se nevztahuje na parlament, prezidenta, vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby, na orgány činné v trestním řízení, státní zastupitelství a na soudy.

Co všechno musí obsahovat vaše žádost ombudsmanovi?

Podnět ombudsmanovi musí obsahovat tyto náležitosti:

• vylíčení podstatných okolností věci, včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, popřípadě s jakým výsledkem,
• označení úřadu, popřípadě jméno a příjmení nebo jiné údaje o totožnosti osoby, které se podnět týká,
• doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně vyzván k nápravě (například rozhodnutí o zamítnutí stížnosti),
• jméno, příjmení a bydliště, u právnické osoby název, sídlo a osoby oprávněné jejím jménem jednat, tj. údaje toho, kdo podnět podává (stěžovatel),
• kopie rozhodnutí, se kterým nesouhlasíte.

Podstatné je zdůraznit, že za podaný podnět neplatíte žádný poplatek a že každý člověk má právo obrátit se na ombudsmana s písemným podnětem (či ústně do protokolu) ve věci, která patří do jeho působnosti.

Nezapomeňte ale, že tento podnět je nutné podat do 1 roku od nabytí právní moci daného rozhodnutí nebo opatření.

Kdy ombudsman může vaši žádost zamítnout?

Ochránce může podnět odložit, jestliže:

• věc, které se podnět týká, nespadá do jeho působnosti anebo se netýká osoby, která podnět podala,
• výše uvedené náležitosti podnětu nebyly doplněny ani ve stanovené lhůtě,
• je zjevně neopodstatněný,
• od právní moci rozhodnutí/opatření/události, kterých se podnět týká, uplynul v den doručení podnětu více než 1 rok,
• věc, které se podnět týká, se projednává u soudu nebo o ní už soud rozhodl,
• jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena, a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti.

O odložení podnětu a důvodech odložení vás ochránce písemně vyrozumí.

Komunikace ombudsmana

Je-li podnět podle svého obsahu opravným prostředkem podle předpisů o řízení ve věcech správních nebo soudních, žalobou,  opravným prostředkem ve správním soudnictví nebo ústavní stížností, veřejný ochránce vás o tom neprodleně vyrozumí a poučí o správném postupu.

Jestliže podnět spadá do působnosti veřejného ochránce práv a nejsou tu dány shora uvedené důvody pro odložení nebo pro jiný postup, veřejný ochránce zahájí šetření a písemně vás vyrozumí.

Po skončení šetření ochránce konstatuje, zda úřad pochybil či nikoliv. Pokud k pochybení nedošlo, ochránce ukončí šetření a vyrozumí o výsledku a ukončení šetření stěžovatele i úřad.

Co se stane, když ombudsman najde pochybení úřadů?

Zjistí-li ochránce porušení právních předpisů či jiná pochybení, vyzve úřad, aby se tomu do 30 dnů vyjádřil. Pokud úřad na výzvu sdělí, že provedl nebo provádí opatření k nápravě, a ochránce tato opatření uzná jako dostatečná, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad. Jinak ombudsman po obdržení vyjádření nebo marném uplynutí lhůty sdělí písemně své závěrečné stanovisko úřadu a stěžovateli; součástí tohoto stanoviska je také návrh opatření k nápravě.

Úřad je povinen do 30 dnů od doručení závěrečného stanoviska sdělit ochránci, jaká opatření k nápravě provedl. Jestliže úřad tuto povinnost nesplní, nebo jsou-li opatření k nápravě podle názoru ochránce nedostatečná, ochránce vyrozumí nadřízený úřad. Pokud takový úřad není, tak ombudsman vyrozumí vládu nebo může informovat veřejnost včetně sdělení jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem úřadu. Stanoviska ombudsmana však nejsou právně vynutitelná ani závazná.

Databázi vydaných stanovisek ombudsmana najdete na jeho oficiálních stánkách.