Nechtějí vám přiznat invalidní důchod? Nejčastější důvody průtahů a zamítnutí

Každý člověk se může dostat do situace, kdy kvůli nemoci či úrazu dojde k dlouhodobému zhoršení jeho zdravotního stavu a není schopný plně vykonávat svou práci. Na takové situace je stát připravený a umožňuje vyplnění žádosti o přiznání invalidní důchodu. 

Proč dochází k průtahům?

Často se však stává, že v průběhu řízení dochází k průtahům (zejména s ohledem na nedostatek znalců) či dojde k nesprávnému znaleckému posouzení zdravotního stavu. V důsledku toho je pak chybně rozhodnuto o přiznaném důchodu (ať celkovým zamítnutím, či přiřazením do nesprávného stupně invalidity).

Jak se posuzuje, zda má člověk nárok na invalidní důchod?

Výsledek řízení o přiznání invalidního důchodu závisí zejména na znaleckém posouzení pracovní schopnosti osoby žádající o důchod (dále jen „pojištěnce“). 

Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopností vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

V rámci znaleckého zkoumání se vychází z doloženého zdravotního stavu, přičemž se hodnotí, zda a jakým způsobem zdravotní postižení trvalé ovlivňuje pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda je možná rekvalifikace, jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován apod.

Kdy se pojištěnci přizná invalidita?

Dle zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. V případě invalidity 2. stupně je nutné, aby pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %. U invalidity 3. stupně se vyžaduje pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 %.

Nečinnost správy sociálního zabezpečení

Po prozkoumání zdravotního stavu pojištěnec dostane posudek o invaliditě, který je podkladem pro rozhodnutí, zda obdrží či neobdrží invalidní důchod a případně jakého stupně. Lhůta pro vyřízení žádosti o invalidní důchod je 90 dnů. Je však nezbytné, aby správa sociálního zabezpečení disponovala všemi potřebnými podklady.

O tom, zda je žadatel invalidní, rozhoduje posudkový lékař na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Posudkový lékař vyhodnocuje veškeré vyžádané a dodané zdravotní zprávy a podklady z předchozích vyšetření (žadatelova osobní účast většinou není nutná). Posudek má být vydán dle § 8 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve spojení s § 16a odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení do 45 dnů, pokud orgán, který o posouzení požádal, nestanoví delší lhůtu.

Brání-li vydání posudku ve lhůtě závažné důvody, sdělí orgán sociálního zabezpečení neprodleně tyto důvody orgánu, který o posouzení požádal; v těchto případech se lhůta podle věty první prodlužuje o 30 dnů, nestanoví-li orgán, který o posouzení požádal, lhůtu delší.

Jak řešit stížnost, pokud sociální správa nereaguje na vaši žádost?

V případě, že je Česká správa sociálního zabezpečení v řízení o invalidním důchodu nečinná, má pojištěnec právo podat Ministerstvu práce a sociálních věcí žádost o přijetí opatření proti nečinnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak má vícero možností, jak takovou situaci řešit. Může rozhodnout o přikázání nápravy v dodatečné lhůtě a vydání rozhodnutí ve věci, samo věc převzít a rozhodnout v ní nebo k tomu pověřit jiný správní orgán, je-li takový postup pro účastníky výhodnější.

V případě zaslání stížnosti na nečinnost je nutné uvést:

1. komu stížnost směřuje,
2. kdo ji podává,
3. popsat důvody jejího podání (je nutné uvést, kdy byla žádost podána a zaeevidována apod.),
4. čeho chcete dosáhnout.

Stížnost je nutné podepsat a datovat. Doporučujeme přiložit dokumenty, které shora uvedené potvrzují.

Pokud nebude zjednána náprava, je možné podat žalobu proti nečinnosti nebo se můžete obrátit na veřejného ochránce práv.

Nesouhlas s vydaným posudkem

Pokud se znaleckým posudkem nebudete souhlasit, je však potřeba vyčkat na konečné rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. Proti tomu pak můžete podat námitky. Námitky lze podat u jakékoli okresní správy sociálního zabezpečení, odkud jsou pak postoupeny k dalšímu řízení České správě sociálního zabezpečení.

Jak vznést námitku o nesouhlasu s posudkem?

Námitka musí obsahovat:

• Informace, proti komu nesouhlas směřuje

Údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje – na rozhodnutí je vždy uvedeno číslo jednací.

• Rozsah 

Rovněž je vhodné uvést, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá. Přičemž platí, že pokud není uveden rozsah, platí, že námitky jsou podány do celého rozhodnutí.

• Důvod

V námitkách je nezbytné uvést, z jakého konkrétního důvodu je podáváte (zejména v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo) a je nutné je řádně a konkrétně odůvodnit.

• Označení správního orgánu

Námitka dále musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno (tj. Česká správa sociálního zabezpečení).

• Identifikace žadatele

Z námitek musí být také zřejmé, kdo námitku podává, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování a následně podpis.

K podání námitky lze využít tiskopis ČSSZ – toto ale není podmínkou a námitku můžete napsat volnou formou.

Česká správa sociálního zabezpečení musí o námitkách rozhodnout do 30 dní (lhůtu lze prodloužit o 60 dnů, pokud rozhodnutí závisí na posouzení zdravotního stavu, a pokud se jedná o zvláště složitý případ, lhůta se může prodloužit o dalších 30 dní). Námitky nemají odkladný účinek.

Podání žaloby

Pokud by nebylo vyhověno ani námitkám, je další možností podání správní žaloby ke krajskému soudu, pod který spadá místo trvalého bydliště žalobce. Podmínkou pro její podání však je vydání rozhodnutí o námitkách. Žalobu lze podat pouze ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí o podaných námitkách.

Zdravotní stav pro soud posuzuje posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Podání žaloby je osvobozeno od soudních poplatků (§ 8 odst. 2 písm. a) z. č. 634/2004 o správních poplatcích).