S blížícím se začátkem akademického roku se studenti stěhují do měst, kde sídlí jejich vysoké školy. Přetlak na trhu s nájemním bydlením a přetrvávající bytová krize ale způsobují, že náklady na bydlení často nepokryjí ani příjmy ze studentské brigády. Mnozí se proto obrací na Úřad práce se žádostí o novou dávku státní sociální pomoci, která nahradila dřívější příspěvek na bydlení.

Co rozhoduje o nároku studenta na superdávku?

  1. Zda je student nezaopatřeným dítětem

Úřad práce podle zákona č. 151/2025 Sb., o státní sociální pomoci, v prvé řadě zkoumá, zda je student tzv. nezaopatřeným dítětem. Za nezaopatřené považuje každé dítě do skončení povinné školní docházky a také každé starší do dovršení 26 let, pokud:

  • se soustavně připravuje na budoucí povolání,
  • se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
  • z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Pokud tedy student studuje prezenční studium na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, pak se z pohledu zákona soustavně připravuje na své budoucí povolání – a to i v případě, kdy si přivydělává. Když je mu současně méně než 26 let, zákon o státní sociální pomoci se na něj dívá jako na nezaopatřené dítě.

  1. Zda je student členem společné domácnosti

Nárok na dávku se posuzuje podle několika kritérií. Kromě práva užívat danou nemovitost a splnění základních podmínek pro bydlení se hodnotí také příjmy, majetek, úspory a pracovní aktivita členů společné domácnosti. 

Členy domácnosti jsou:

a) rodiče a jejich nezaopatřené děti (zletilé nezaopatřené dítě není členem domácnosti rodičů, pokud je členem domácnosti s manželem, s partnerem nebo jinou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby),
b) manželé nebo partneři,
c) rodiče a jejich nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené,
d) rodiče a jejich zletilé děti, pokud zletilé dítě s rodiči společně bydlí a není členem domácnosti s manželem, partnerem nebo jinou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby,
e) jiné osoby, které společně s fyzickými osobami uvedenými v písmenu a), b), c) nebo d) bydlí a hradí společně s nimi náklady na své potřeby, nebo
f) jiné fyzické osoby, které spolu bydlí a společně hradí náklady na své potřeby.

Student, který je nezaopatřeným dítětem, je pro účely dávky považován za člena domácnosti svých rodičů. A to i pokud se přechodně zdržuje mimo společné bydlení ze studijních, zdravotních a pracovních důvodů nebo kvůli výkonu dobrovolnické činnosti. Na samostatné posouzení nemá nárok ani tehdy, pokud ke studentskému bydlení doloží nájemní smlouvu uzavřenou pouze na své jméno nebo si v bytě zřídí trvalý pobyt. 

Výjimku tvoří situace, kdy je dítě sice nezaopatřené, ale je současně členem domácnosti se svým vlastním manželem či manželkou, partnerem (pozn. registrované partnerství) nebo jinou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby. Pak je jejich domácnost při žádosti o dávku zkoumána samostatně a majetkové poměry rodičů se již neposuzují.

Jak požádat o superdávku?

S žádostí o superdávku se můžete obrátit na jakoukoliv pobočku Úřadu práce nebo ji vyřídit online prostřednictvím klientské zóny Jenda. Společně s vyplněným formulářem bude třeba úřadu poskytnout identifikační údaje společně posuzovaných osob (ve společné domácnosti) a povinné přílohy k majetkovému testu a nemovitosti.

Pokud vám Úřad práce superdávku nepřizná nebo ji přizná v nižší výši, než jste očekávali, můžete se proti rozhodnutí odvolat. Odvolání je ovšem potřeba podat v zákonné lhůtě (o podání opravného prostředku vždy informuje sekce "poučení").

 

Informace k článku jsou platné k datu vydání.