Diskriminace a šikana na pracovišti

Vztahy na pracovišti bohužel nejsou vždy přátelské. Naši kolegové, podřízení i nadřízení, mají odlišné povahové vlastnosti, zkušenosti, zájmy i motivaci. A právě to může být příčinou šikany na pracovišti. Jejím nejčastějším důvodem je zejména žárlivost, závist, tvrdá konkurence, pocit ohrožení a strach ze ztráty své pozice. Dlouhodobá pracovní šikana pak nejen zhoršuje celkové vztahy na pracovišti, vede k frustraci zaměstnance a zhoršení jeho pracovní výkonnosti, ale může také vést k závažným psychickým a zdravotním potížím jako např. trvalé bolesti hlavy a zad, poruchy spánku, zažívací obtíže nebo chronická únava a poruchy koncentrace. V krajních případech se oběti šikany dokonce rozhodnou dobrovolně ukončit svůj život.

Zaměstnavatelé ze zákona musí zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci

Zaměstnavatelé jsou dle zákoníku práce povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

Nejúčinnější obrana proti šikaně na pracovišti? Prevence

Od začátku svého působení na pracovišti se snažte budovat si pozitivní vztahy s kolegy i s nadřízenými. Výrazně tím snížíte možnost toho, že byste se v budoucnu mohli stát obětí šikany. A kdyby k ní přece jen začalo docházet, pravděpodobně se vás ostatní kolegové zastanou a nedají tak pachateli šikany šanci, aby v ní dále pokračoval.

Co dělat, když se na pracovišti stanete obětí šikany?

Rozhodně není dobré uzavřít se sám do sebe a zůstat pasivní. Pokuste se popsat vaši situaci někomu, komu důvěřujete. Nejprve klidně i někomu z rodinného kruhu nebo někomu z blízkých přátel. Díky tomu si problém ujasníte a získáte zpětnou vazbu.  

O problému dejte vědět i vedení, případně personálnímu oddělení. Jestliže ale nechtějí problém řešit (i když by měly), můžete se obrátit na odbory (pokud u vás fungují) anebo o své situaci informujte inspektorát práce. Pokud ani poté nedojde ke zlepšení, můžete se proti šikaně na pracovišti bránit soudní cestou. Za tímto účelem si zajistěte co nejvíce důkazů – posloužit vám mohou např. e-mailová komunikace či interní nařízení adresovaná vám za účelem plnění nesmyslných nebo až urážlivých činností a úkolů, dále výpovědi svědků, soupis situací či urážek apod.

Zároveň zvažte i možnost obrátit se na psychologa či psychiatra. Ten by vám mohl poskytnout potřebnou sebedůvěru se vůči pachateli šikany dostatečně bránit.

Obrana u soudu v případě porušení povinnosti rovného zacházení a přenesení důkazního břemene na žalovaného

Pokud dojde k porušení vašeho práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, máte právo se u soudu domáhat, aby diskriminace přestala, aby byly odstraněny její následky a aby vám bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

Pokud by se zjednání nápravy nejevilo postačující, a to zejména proto, že diskriminací byla ve značné míře snížena vaše dobrá pověst nebo vaše důstojnost či vážnost vaší osoby ve společnosti, máte rovněž právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Její výši určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za kterých k diskriminaci došlo.

V tzv. diskriminačních sporech je navíc povinen prokázat skutkový stav věci zaměstnavatel jako žalovaný, nikoliv vy jako žalobce (popř. účastník řízení, který má zájem na prokázání daných skutečností). Pokud tedy uvedete před soudem v pozici žalobce skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany zaměstnavatele došlo k vaší přímé nebo nepřímé diskriminaci

• na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách,
• na základě rasového nebo etnického původu při poskytování zdravotní a sociální péče, v přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, přístupu k bydlení, členství ve spolcích a jiných zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb, nebo
• na základě pohlaví při přístupu ke zboží a službám,

je naopak žalovaný (zaměstnavatel) povinen dokázat, že k porušení zásady rovného zacházení nedošlo.

S ohledem na komplikovanost těchto sporů lze jen doporučit vše konzultovat s advokátem a zajistit si tak, že případ bude od samého začátku správně podchycený.